Aktivní imaginace

Cesta k sobě sama.....takřka každý člověk se dnes snaží hledat cesty a postupy, které by mu pomohli snáze utvářet svůj život , porozumět sobě sama, porozumět podstatě partnerského vztahu ve kterém žijí, touží po tom aby daný vztah byl funkční ,naplněný a oboustranně naplňující, touží být úspěšní v povolání, dokázat řešit konflikty a rychle a účinně řešit problémy. 

Existuje spousta terapií, které nám pomáhají zbavit se vnitřních bloků, pochopit mentální a emocionální programy skrze něž si utváříme svůj vlastní život. Skrze terapeuty se snažíme pochopit sebe sama - často si však neuvědomujeme, že my sami jsme sobě těmi nejlepšími terapeuty - metodou skrze kterou můžeme najít sebe sama a pochopit situace v nichž se nacházíme je AKTIVNÍ IMAGINACE. 

Skrze fantazijní cesty, skrze bdělé snění, pozitivní myšlení , skrze meditace lze dojít k léčení tělesných i psychických onemocnění. Je to metoda jež neobsahuje žádné konkrétní pokyny, jak se má člověk chovat, protože je cestou největší svobody. Tuto metodu znovuobjevil švýcarský lékař a psychoterapeut C.G.Jung, zavedl ji do psychoterapie a nazval ji "aktivní imaginace". Nalezl ji při aktivní práci se sebou samým a zjistil, že se tu setkává s něčím, co lidé znali již dávno před ním, nejspíš od samého zrodu představivosti - s rozhovorem s vlastní duší, respektive se zástupci nevědomé části vlastního já. 

On sám ji nazval "královskou cestou" k vyrovnání se sebou samým, k poznání sebe samého. Protože však již před ním Sigmund Freud označil sny , které nás zaměstnávají během noci, jako "Via regia", "královskou cestou" k nevědomí, mohli bychom aktivní imaginaci nazvat spíše "božskou cestou", k nevědomému zdroji -rychleji a příměji nás zavede do oblastí, které jsou pro nás neznámé, v nichž se však skrývá celé bohatství, jež potřebujeme pro dobrý ,uspokojující život. Jakmile se jednou dotápeme k těmto vnitřním pramenům, poznáme, že je na nás, budeme-li stát na slunné nebo stinné straně života, že se můžeme samostatně rozhodovat pro to, co považujeme za dobré a správné . A tím vzrůstá důvěra v léčivou sílu božství , které pak nacházíme jak ve vlastním nitru, tak i ve velikém celku vnějšího světa

Asi není náhoda , že se dnes mnoho lidí snaží uvolnit a udržet si tělesnou a duševní zdatnost tím, že běhají, chodí na procházky nebo na výlety. Nepohybují přitom jen svýma nohama, hýbe se i jejich duše. Při chůzi a putování mohou totiž následovat své myšlenky a zároveň prožívat přírodu, kterou se pohybují , jako léčivou sílu. 

Zatímco ve středověku se na pouti vydával jen relativně malý počet lidí, dnes je stále více těch, kdo hledají svou vnitřní rovnováhu každodenní chůzí na dlouhé vzdálenosti -často i značně neschůdným terénem. V německém "wandern" - putovat - tkví i nějak "wandeln", které znamená pohyb a změnu ve dvojím smyslu: jak toulat se po místnostech a křižovatkách, tak procházet sebou samým, svým nitrem a proměňovat je. Když tedy chceme překonat nešťastnost, utrpení, nemoci, musíme se vydat na novou cestu, abychom zjistili, jak "na to jít". Je to cesta nezávislosti. O této cestě nerozhoduje žádná vyšší autorita, každý z nás po ní musí vykročit sám za sebe. Tady již není žádný vnější "guru", nebo "mistr", který by nám řekl, co je pro nás dobré a správné, tuto pravdu nám může sdělit jedině náš vnitřní "guru", nebo "mistr", náš duchovní rádce. 

Vnitřní svět je stejně významný jako svět vnější. Respektive náš vnitřní svět se odráží ve světě vnějším a tím ho spolutvoří. Ke zralému, plně zodpovědnému já patří souhrnné vědomí sebe samého. Souhrnně ale znamená nehledět jen na to, co již znám, nýbrž vidět i neznámo, nepozorovat jen vnějšek, ale také věci vnitřní. Jen tak může naše já získat kompetenci a jistotu, kterou potřebuje, aby se stalo nezávislým na vnějších autoritách, které jej ovlivňují. Zodpovědné jednání je možné jen na základě vnitřní nezávislosti

Kdo byl dosud zvyklý, že mu jiná osoba říkala co má dělat, stojí nyní možná před prázdnotou. Už tu nejsou matka a otec či příslušné autority, aby řekly jak se "dítě" má chovat -nezbývá než rozpoznat to sám. Ale z čeho a jak? Jak poznám svůj nejvlastnější postoj? Podle čeho posoudím, zda je správné to, co si myslím, co cítím a jak se chovám? Když mi neukazují cestu vnější autority , potřebuji vnitřní průvodkyně a průvodce, kteří by mě vedli. A k těmto vnitřním průvodkyním a průvodcům nás rychle a s jistotou dovede aktivní imaginace

Nebojte se aktivní imaginaci zkoušet, i když o ni ještě mnoho nevíte. Právě určitá "nevědomost" vám umožní nejlepší zkušenost. V nevědomosti je člověk takříkajíc "čistý", bez intelektuálních stanovisek.

Dobrým výchozím bodem pro cvičení aktivní imaginace může být situace, která se vás silně emočně dotkla či stále ještě dotýká. Například:

Když se právě cítíte nešťastní, ale přesně nevíte, proč vlastně, ani jak byste to mohli změnit

Když je ve vás hněv nebo zuřivost, jimž si připadáte bezmocně vydáni napospas

Když pociťujete silnou touhu "být vedeni"

Když se vám v nočním snění objevilo něco nebo někdo, co vás zneklidňuje nebo ve vás vyvolává zvědavost

Když některému ze svých nočních snů delší dobu nerozumíte a všimnete si, že vám nedopřává klidu

Když byste prostě rádi prožili zkušenost aktivní imaginace

Vyhraďte si půl hodiny času a zařiďte si, abyste nebyli rušeni. Posaďte se uvolněně a zpříma na židli, na meditační polštářek nebo jednoduše na podlahu, na tuto půlhodinu opusťte myšlenky na vnější svět a nalaďte se na prožívání svého nitra. Soustřeďte se na své pocity, na svá přání, na svou otázku, a otevřete se čemukoli, co se stane. Vyvolejte si v duchu situaci, kterou chcete lépe pochopit, aktivujte v sobě citový stav, který vás k provádění tohoto cvičení vede, nebo si např.znovu oživte obraz svého snu. Nyní s plnou pozorností sledujte, co se stane. Možná se před vaším vnitřním zrakem vynoří postava - člověk, zvíře nebo rostlina. Pozorně si prohlédněte postavu i její okolí, tedy celý obraz a navažte s tím co se vynořilo . Oslovte onu postavu, zvíře či rostlinu. (v aktivní imaginaci mohou zvířata a rostliny mluvit stejně jako v pohádkách)

A nyní se ptejte svého protějšku na co potřebujete, nebo mu sdělte své přání, ale vždy jedno najednou. Dejte mu čas na odpověď. Možná bude postava, zvíře nebo rostlina chtít, abyste ji následovali. Udělejte to, ale dbejte na to, abyste se chovali jen tak, jak je to pro vás možné i v bdělém stavu. To znamená že můžete jen chodit, nikoli létat, Umíte-li plavat můžete svůj protějšek následovat i do jezera nebo do moře, pokud však ve vnější realitě plavat neumíte , nedělejte to ani v aktivní imaginaci

Právě v tom tkví rozdíl mezi aktivní imaginací a pasivní cestou fantazie. V aktivní imaginaci je vědomí vlastního já bdělé a do vztahu s postavou z nevědomí vstupuje aktivně a jen v rámci reálných možností. V pasivní fantazijní cestě můžete prožívat všechno, co v realitě nedokážete: létat, zvětšit se nebo se zmenšit, proměnit se ve zvíře či v obra atd. V aktivní imaginaci nepřerušujte svůj vztah k realitě - jak k realitě svého bdění, tak k realitě nevědomí. Aktivní imaginace není pohádka, nejde o fantastickou cestu. Je jasná, jednoduchá, přímá a vždy přináší vyrovnanost.

Po půlhodině se se svým protějškem rozlučte, a pokud máte pocit, že proces ještě neskončil, že vám vás společník má ještě co říct nebo že byste se rádi ještě na něco zeptali, slibte, že se brzy vrátíte - další den, pozítří, nebo třeba příští víkend. Tento slib také dodržte a začnete tam, kde jste posledně skončili

Aktivní imaginace může pokračovat mnoho dní, týdnů, měsíců - tak dlouho, až budete jednoho dne s jistotou vědět: teď je dění ukončeno. Chcete-li můžete po nějaké době do aktivní imaginace znovu "vstoupit" s novým tématem

Aktivní imaginace je závažný proces, velice podobný psychoterapii. Což neznamená, že by nemohla probíhat i radostně a občas vyloženě vesele. Smích je vždy dobrý a zdravý. Občas ovšem dojde i k tomu, že se s imaginárním společníkem pohádáte - to může být někdy i velice důležité. Proces vztahování k nevědomí byste však měli vnímat jako něco, k čemu přistupujete s respektem - ne jako k něčemu "svatému" nebo sentimentálně, nýbrž prostě, jasně, přímo, s respektem, tak jak byste uvítali ve svém domě hosta, který přichází z velké dálky a přiváží vám s sebou pěkný dárek

Jednoduše aktivní imaginaci zkoušejte, nebojte se jí, nemějte obavy, že byste mohli něco udělat špatně

Zdroj: Aktivní imaginace - práce s fantazijními obrazy a jejich vnitřní energií , A.L.Seifert, T.Seifert, P. Schmidt